Fotoaparát Panasonic DMC-F2EP-K, černáDigitální foto » Fotoaparáty » Digitální kompakty » Panasonic |
|
Rychlý přesun na:
| Popis | Galerie | Příslušenství | Dotaz | Recenze | Servis |
načítám ...
Fotoaparát Panasonic DMC-F2EP-K, černá
Nabízíme Vám 8 příslušenství k Fotoaparát Panasonic DMC-F2EP-K, černá.
NOVINKA K tomuto zboží ještě nikdo nenapsal recenzi, buďte první.
Parametry Fotoaparát Panasonic DMC-F2EP-K, černá
Šířka: |
9.59 cm |
|---|---|
Výška: |
5.39 cm |
Hloubka: |
2.2 cm |
Typ fotoaparátu: |
kompakt |
Menu v češtině: |
Ano |
Závit na stativ: |
Ano |
Obrazový snímač je zařízení, které převádí optický obraz na elektronický signál. Používá se především v digitálních fotoaparátech a dalších zobrazovacích zařízení. Druh snímače: |
CCD |
Na rozdíl od klasické fotografie se neudávají rozměry digitálního snímku v centimetrech, ale v bodech (pixelech). Obrázek o rozměru např. 1534x1062 bude tedy obsahovat celkem 1,629 miliónů různých bodů, přičemž barva a jas každého z nich bude vyjádřena 24 bitovým dvojkovým číslem. Čím bude snímek mít větší rozměr, tím větší počet bodů bude obsahovat a tím bude také větší celková velikost soboru dat v daném formátu (JPEG, GIF, TIFF). Uvádí-li tedy výrobce fotoaparátu, že snímač pracuje s rozlišením např. údaj 3 miliony pixelů, znamená to teoreticky, že největší rozměr snímku, který lze daným fotoaparátem pořídit, bude 2000x1500 pixelů. Ovšem pozor - pouze teoreticky, protože na vytvoření obrazu se nepodílí okrajové body snímače a počet aktivních bodů výsledného obrazu je tedy nižší, často i velmi výrazně. Je tedy nanejvýš důležité zajímat se především efektivní počet bodů nebo o maximální možný rozměr snímku. Počet bodů celkově: |
10.3 Mpix |
Na rozdíl od klasické fotografie se neudávají rozměry digitálního snímku v centimetrech, ale v bodech (pixelech). Obrázek o rozměru např. 1534x1062 bude tedy obsahovat celkem 1,629 miliónů různých bodů, přičemž barva a jas každého z nich bude vyjádřena 24 bitovým dvojkovým číslem. Čím bude snímek mít větší rozměr, tím větší počet bodů bude obsahovat a tím bude také větší celková velikost soboru dat v daném formátu (JPEG, GIF, TIFF). Uvádí-li tedy výrobce fotoaparátu, že snímač pracuje s rozlišením např. údaj 3 miliony pixelů, znamená to teoreticky, že největší rozměr snímku, který lze daným fotoaparátem pořídit, bude 2000x1500 pixelů. Ovšem pozor - pouze teoreticky, protože na vytvoření obrazu se nepodílí okrajové body snímače a počet aktivních bodů výsledného obrazu je tedy nižší, často i velmi výrazně. Je tedy nanejvýš důležité zajímat se především efektivní počet bodů nebo o maximální možný rozměr snímku. Počet bodů efektivně: |
10.1 Mpix |
Na rozdíl od klasické fotografie se neudávají rozměry digitálního snímku v centimetrech, ale v bodech (pixelech). Obrázek o rozměru např. 1534x1062 bude tedy obsahovat celkem 1,629 miliónů různých bodů, přičemž barva a jas každého z nich bude vyjádřena 24 bitovým dvojkovým číslem. Čím bude snímek mít větší rozměr, tím větší počet bodů bude obsahovat a tím bude také větší celková velikost soboru dat v daném formátu (JPEG, GIF, TIFF). Uvádí-li tedy výrobce fotoaparátu, že snímač pracuje s rozlišením např. údaj 3 miliony pixelů, znamená to teoreticky, že největší rozměr snímku, který lze daným fotoaparátem pořídit, bude 2000x1500 pixelů. Ovšem pozor - pouze teoreticky, protože na vytvoření obrazu se nepodílí okrajové body snímače a počet aktivních bodů výsledného obrazu je tedy nižší, často i velmi výrazně. Je tedy nanejvýš důležité zajímat se především efektivní počet bodů nebo o maximální možný rozměr snímku. Velikost snímače: |
2.33 1/" |
Na rozdíl od klasické fotografie se neudávají rozměry digitálního snímku v centimetrech, ale v bodech (pixelech). Obrázek o rozměru např. 1534x1062 bude tedy obsahovat celkem 1,629 miliónů různých bodů, přičemž barva a jas každého z nich bude vyjádřena 24 bitovým dvojkovým číslem. Čím bude snímek mít větší rozměr, tím větší počet bodů bude obsahovat a tím bude také větší celková velikost soboru dat v daném formátu (JPEG, GIF, TIFF). Uvádí-li tedy výrobce fotoaparátu, že snímač pracuje s rozlišením např. údaj 3 miliony pixelů, znamená to teoreticky, že největší rozměr snímku, který lze daným fotoaparátem pořídit, bude 2000x1500 pixelů. Ovšem pozor - pouze teoreticky, protože na vytvoření obrazu se nepodílí okrajové body snímače a počet aktivních bodů výsledného obrazu je tedy nižší, často i velmi výrazně. Je tedy nanejvýš důležité zajímat se především efektivní počet bodů nebo o maximální možný rozměr snímku. Max. počet bodů X: |
3648 pix |
Na rozdíl od klasické fotografie se neudávají rozměry digitálního snímku v centimetrech, ale v bodech (pixelech). Obrázek o rozměru např. 1534x1062 bude tedy obsahovat celkem 1,629 miliónů různých bodů, přičemž barva a jas každého z nich bude vyjádřena 24 bitovým dvojkovým číslem. Čím bude snímek mít větší rozměr, tím větší počet bodů bude obsahovat a tím bude také větší celková velikost soboru dat v daném formátu (JPEG, GIF, TIFF). Uvádí-li tedy výrobce fotoaparátu, že snímač pracuje s rozlišením např. údaj 3 miliony pixelů, znamená to teoreticky, že největší rozměr snímku, který lze daným fotoaparátem pořídit, bude 2000x1500 pixelů. Ovšem pozor - pouze teoreticky, protože na vytvoření obrazu se nepodílí okrajové body snímače a počet aktivních bodů výsledného obrazu je tedy nižší, často i velmi výrazně. Je tedy nanejvýš důležité zajímat se především efektivní počet bodů nebo o maximální možný rozměr snímku. Max. počet bodů Y: |
2736 pix |
Na rozdíl od klasické fotografie se neudávají rozměry digitálního snímku v centimetrech, ale v bodech (pixelech). Obrázek o rozměru např. 1534x1062 bude tedy obsahovat celkem 1,629 miliónů různých bodů, přičemž barva a jas každého z nich bude vyjádřena 24 bitovým dvojkovým číslem. Čím bude snímek mít větší rozměr, tím větší počet bodů bude obsahovat a tím bude také větší celková velikost soboru dat v daném formátu (JPEG, GIF, TIFF). Uvádí-li tedy výrobce fotoaparátu, že snímač pracuje s rozlišením např. údaj 3 miliony pixelů, znamená to teoreticky, že největší rozměr snímku, který lze daným fotoaparátem pořídit, bude 2000x1500 pixelů. Ovšem pozor - pouze teoreticky, protože na vytvoření obrazu se nepodílí okrajové body snímače a počet aktivních bodů výsledného obrazu je tedy nižší, často i velmi výrazně. Je tedy nanejvýš důležité zajímat se především efektivní počet bodů nebo o maximální možný rozměr snímku. Min. citlivost: |
80 ISO |
Na rozdíl od klasické fotografie se neudávají rozměry digitálního snímku v centimetrech, ale v bodech (pixelech). Obrázek o rozměru např. 1534x1062 bude tedy obsahovat celkem 1,629 miliónů různých bodů, přičemž barva a jas každého z nich bude vyjádřena 24 bitovým dvojkovým číslem. Čím bude snímek mít větší rozměr, tím větší počet bodů bude obsahovat a tím bude také větší celková velikost soboru dat v daném formátu (JPEG, GIF, TIFF). Uvádí-li tedy výrobce fotoaparátu, že snímač pracuje s rozlišením např. údaj 3 miliony pixelů, znamená to teoreticky, že největší rozměr snímku, který lze daným fotoaparátem pořídit, bude 2000x1500 pixelů. Ovšem pozor - pouze teoreticky, protože na vytvoření obrazu se nepodílí okrajové body snímače a počet aktivních bodů výsledného obrazu je tedy nižší, často i velmi výrazně. Je tedy nanejvýš důležité zajímat se především efektivní počet bodů nebo o maximální možný rozměr snímku. Max. citlivost: |
6400 ISO |
Zoom je jeden z parametrů objektivu, jež značí schopnost objektivu přibližovat. Zoom lze též nahrazovat digitálně na úkor kvality obrazu. Přeneseně se také slovem zoom nazývají objektivy s proměnnou ohniskovou vzdáleností (jinak též transfokátor, pankratický objektiv). Pomocí jediného objektivu lze přecházet např. ze širokoúhlého snímku na snímek teleobjektivem. Zoom je charakterizován jako poměr nejdelší možné ohniskové vzdálenosti objektivu ku té nejkratší možné. Optický zoom je změna ohniskové vzdálenosti objektivu provedená na základě posunování čoček uvnitř objektivu. Optický zoom: |
4 x |
Zoom je jeden z parametrů objektivu, jež značí schopnost objektivu přibližovat. Zoom lze též nahrazovat digitálně na úkor kvality obrazu. Přeneseně se také slovem zoom nazývají objektivy s proměnnou ohniskovou vzdáleností (jinak též transfokátor, pankratický objektiv). Pomocí jediného objektivu lze přecházet např. ze širokoúhlého snímku na snímek teleobjektivem. Zoom je charakterizován jako poměr nejdelší možné ohniskové vzdálenosti objektivu ku té nejkratší možné. Digitální zoom - jedná se o výpočet provedený fotoaparátem nebo programem na úpravu fotografií za použití algoritmů, které se snaží omezovat snížení kvality obrazu. Vždy to je ale metoda ztrátová, proto jí kvalitní přístroje nedisponují. Digitální zoom: |
4 x |
Ekvivalentní ohnisková vzdálenost je pojem, pomocí kterého lze porovnávat ohniskovou vzdálenost pro různé velikosti obrazového snímače. Značí ohniskovou vzdálenost, jakou by měl objektiv se stejným zorným úhlem na 35 mm fotoaparátu. Poměr mezi ekvivalentní ohniskovou vzdáleností a skutečnou ohniskovou vzdáleností se nazývá crop faktor (česky přibližně: činitel oříznutí). Min. ohnisková vzdálenost (ekvivalent kinofilmu): |
33 mm |
Ekvivalentní ohnisková vzdálenost je pojem, pomocí kterého lze porovnávat ohniskovou vzdálenost pro různé velikosti obrazového snímače. Značí ohniskovou vzdálenost, jakou by měl objektiv se stejným zorným úhlem na 35 mm fotoaparátu. Poměr mezi ekvivalentní ohniskovou vzdáleností a skutečnou ohniskovou vzdáleností se nazývá crop faktor (česky přibližně: činitel oříznutí). Max. ohnisková vzdálenost (ekvivalent kinofilmu): |
132 mm |
Stabilizace obrazu je řada různých technik zaměřených na zvýšení stability obrazu. Používá se v dalekohledech se stabilizací obrazu, fotografii, videografii a astronomických teleskopech. U fotoaparátů je roztřesení fotoaparátu značně problematické při dlouhých časech závěrky nebo s dlouhými ohniskovými vzdálenostmi teleobjektivů. U videokamer může roztřesení kamery způsobit viditelné chvění mezi půlsnímky v nahraném videu. Optický stabilizátor obrazu, často zkracovaný jako OIS (Optical Image Stabilizer), je mechanismus použitý v digitálních fotoaparátech a videokamerách, který stabilizuje nahrávaný obraz změnou optické cesty k senzoru. V implementaci firmy Canon funguje s použitím plovoucího čočkového členu, který se posouvá ortogonálně k optické ose objektivu za použití elektromagnetů. Vibrační signál, který je kompenzovaný stabilizačním čočkovým členem, je obvykle získán použitím dvou piezoelektrických senzorů zjišťujících úhlovou rychlost (často také nazývaných gyroskopické senzory) Digitální stabilizace obrazu se používá v některých fotoaparátech a videokamerách. Tato technika posouvá elektronický obraz ze snímku do snímku videa dodatečně, aby negovala pohyb. Používá pixely za okrajem viditelného rámu na poskytnutí "nárazníku" pro pohyb. Stabilizátor obrazu: |
ne |
Stabilizace obrazu je řada různých technik zaměřených na zvýšení stability obrazu. Používá se v dalekohledech se stabilizací obrazu, fotografii, videografii a astronomických teleskopech. U fotoaparátů je roztřesení fotoaparátu značně problematické při dlouhých časech závěrky nebo s dlouhými ohniskovými vzdálenostmi teleobjektivů. U videokamer může roztřesení kamery způsobit viditelné chvění mezi půlsnímky v nahraném videu. Optický stabilizátor obrazu, často zkracovaný jako OIS (Optical Image Stabilizer), je mechanismus použitý v digitálních fotoaparátech a videokamerách, který stabilizuje nahrávaný obraz změnou optické cesty k senzoru. V implementaci firmy Canon funguje s použitím plovoucího čočkového členu, který se posouvá ortogonálně k optické ose objektivu za použití elektromagnetů. Vibrační signál, který je kompenzovaný stabilizačním čočkovým členem, je obvykle získán použitím dvou piezoelektrických senzorů zjišťujících úhlovou rychlost (často také nazývaných gyroskopické senzory) Digitální stabilizace obrazu se používá v některých fotoaparátech a videokamerách. Tato technika posouvá elektronický obraz ze snímku do snímku videa dodatečně, aby negovala pohyb. Používá pixely za okrajem viditelného rámu na poskytnutí "nárazníku" pro pohyb. Min. clonové číslo: |
2.8 f/ |
Stabilizace obrazu je řada různých technik zaměřených na zvýšení stability obrazu. Používá se v dalekohledech se stabilizací obrazu, fotografii, videografii a astronomických teleskopech. U fotoaparátů je roztřesení fotoaparátu značně problematické při dlouhých časech závěrky nebo s dlouhými ohniskovými vzdálenostmi teleobjektivů. U videokamer může roztřesení kamery způsobit viditelné chvění mezi půlsnímky v nahraném videu. Optický stabilizátor obrazu, často zkracovaný jako OIS (Optical Image Stabilizer), je mechanismus použitý v digitálních fotoaparátech a videokamerách, který stabilizuje nahrávaný obraz změnou optické cesty k senzoru. V implementaci firmy Canon funguje s použitím plovoucího čočkového členu, který se posouvá ortogonálně k optické ose objektivu za použití elektromagnetů. Vibrační signál, který je kompenzovaný stabilizačním čočkovým členem, je obvykle získán použitím dvou piezoelektrických senzorů zjišťujících úhlovou rychlost (často také nazývaných gyroskopické senzory) Digitální stabilizace obrazu se používá v některých fotoaparátech a videokamerách. Tato technika posouvá elektronický obraz ze snímku do snímku videa dodatečně, aby negovala pohyb. Používá pixely za okrajem viditelného rámu na poskytnutí "nárazníku" pro pohyb. Max. clonové číslo: |
5.9 f/ |
Stabilizace obrazu je řada různých technik zaměřených na zvýšení stability obrazu. Používá se v dalekohledech se stabilizací obrazu, fotografii, videografii a astronomických teleskopech. U fotoaparátů je roztřesení fotoaparátu značně problematické při dlouhých časech závěrky nebo s dlouhými ohniskovými vzdálenostmi teleobjektivů. U videokamer může roztřesení kamery způsobit viditelné chvění mezi půlsnímky v nahraném videu. Optický stabilizátor obrazu, často zkracovaný jako OIS (Optical Image Stabilizer), je mechanismus použitý v digitálních fotoaparátech a videokamerách, který stabilizuje nahrávaný obraz změnou optické cesty k senzoru. V implementaci firmy Canon funguje s použitím plovoucího čočkového členu, který se posouvá ortogonálně k optické ose objektivu za použití elektromagnetů. Vibrační signál, který je kompenzovaný stabilizačním čočkovým členem, je obvykle získán použitím dvou piezoelektrických senzorů zjišťujících úhlovou rychlost (často také nazývaných gyroskopické senzory) Digitální stabilizace obrazu se používá v některých fotoaparátech a videokamerách. Tato technika posouvá elektronický obraz ze snímku do snímku videa dodatečně, aby negovala pohyb. Používá pixely za okrajem viditelného rámu na poskytnutí "nárazníku" pro pohyb. Možnost předsádek: |
ne |
Stabilizace obrazu je řada různých technik zaměřených na zvýšení stability obrazu. Používá se v dalekohledech se stabilizací obrazu, fotografii, videografii a astronomických teleskopech. U fotoaparátů je roztřesení fotoaparátu značně problematické při dlouhých časech závěrky nebo s dlouhými ohniskovými vzdálenostmi teleobjektivů. U videokamer může roztřesení kamery způsobit viditelné chvění mezi půlsnímky v nahraném videu. Optický stabilizátor obrazu, často zkracovaný jako OIS (Optical Image Stabilizer), je mechanismus použitý v digitálních fotoaparátech a videokamerách, který stabilizuje nahrávaný obraz změnou optické cesty k senzoru. V implementaci firmy Canon funguje s použitím plovoucího čočkového členu, který se posouvá ortogonálně k optické ose objektivu za použití elektromagnetů. Vibrační signál, který je kompenzovaný stabilizačním čočkovým členem, je obvykle získán použitím dvou piezoelektrických senzorů zjišťujících úhlovou rychlost (často také nazývaných gyroskopické senzory) Digitální stabilizace obrazu se používá v některých fotoaparátech a videokamerách. Tato technika posouvá elektronický obraz ze snímku do snímku videa dodatečně, aby negovala pohyb. Používá pixely za okrajem viditelného rámu na poskytnutí "nárazníku" pro pohyb. Expoziční režimy: |
P - automatická, scénické režimy |
Stabilizace obrazu je řada různých technik zaměřených na zvýšení stability obrazu. Používá se v dalekohledech se stabilizací obrazu, fotografii, videografii a astronomických teleskopech. U fotoaparátů je roztřesení fotoaparátu značně problematické při dlouhých časech závěrky nebo s dlouhými ohniskovými vzdálenostmi teleobjektivů. U videokamer může roztřesení kamery způsobit viditelné chvění mezi půlsnímky v nahraném videu. Optický stabilizátor obrazu, často zkracovaný jako OIS (Optical Image Stabilizer), je mechanismus použitý v digitálních fotoaparátech a videokamerách, který stabilizuje nahrávaný obraz změnou optické cesty k senzoru. V implementaci firmy Canon funguje s použitím plovoucího čočkového členu, který se posouvá ortogonálně k optické ose objektivu za použití elektromagnetů. Vibrační signál, který je kompenzovaný stabilizačním čočkovým členem, je obvykle získán použitím dvou piezoelektrických senzorů zjišťujících úhlovou rychlost (často také nazývaných gyroskopické senzory) Digitální stabilizace obrazu se používá v některých fotoaparátech a videokamerách. Tato technika posouvá elektronický obraz ze snímku do snímku videa dodatečně, aby negovala pohyb. Používá pixely za okrajem viditelného rámu na poskytnutí "nárazníku" pro pohyb. Počet přednastavených scén: |
23 |
Stabilizace obrazu je řada různých technik zaměřených na zvýšení stability obrazu. Používá se v dalekohledech se stabilizací obrazu, fotografii, videografii a astronomických teleskopech. U fotoaparátů je roztřesení fotoaparátu značně problematické při dlouhých časech závěrky nebo s dlouhými ohniskovými vzdálenostmi teleobjektivů. U videokamer může roztřesení kamery způsobit viditelné chvění mezi půlsnímky v nahraném videu. Optický stabilizátor obrazu, často zkracovaný jako OIS (Optical Image Stabilizer), je mechanismus použitý v digitálních fotoaparátech a videokamerách, který stabilizuje nahrávaný obraz změnou optické cesty k senzoru. V implementaci firmy Canon funguje s použitím plovoucího čočkového členu, který se posouvá ortogonálně k optické ose objektivu za použití elektromagnetů. Vibrační signál, který je kompenzovaný stabilizačním čočkovým členem, je obvykle získán použitím dvou piezoelektrických senzorů zjišťujících úhlovou rychlost (často také nazývaných gyroskopické senzory) Digitální stabilizace obrazu se používá v některých fotoaparátech a videokamerách. Tato technika posouvá elektronický obraz ze snímku do snímku videa dodatečně, aby negovala pohyb. Používá pixely za okrajem viditelného rámu na poskytnutí "nárazníku" pro pohyb. Kreativní režimy: |
sephia, black/white, přibarvení |
Stabilizace obrazu je řada různých technik zaměřených na zvýšení stability obrazu. Používá se v dalekohledech se stabilizací obrazu, fotografii, videografii a astronomických teleskopech. U fotoaparátů je roztřesení fotoaparátu značně problematické při dlouhých časech závěrky nebo s dlouhými ohniskovými vzdálenostmi teleobjektivů. U videokamer může roztřesení kamery způsobit viditelné chvění mezi půlsnímky v nahraném videu. Optický stabilizátor obrazu, často zkracovaný jako OIS (Optical Image Stabilizer), je mechanismus použitý v digitálních fotoaparátech a videokamerách, který stabilizuje nahrávaný obraz změnou optické cesty k senzoru. V implementaci firmy Canon funguje s použitím plovoucího čočkového členu, který se posouvá ortogonálně k optické ose objektivu za použití elektromagnetů. Vibrační signál, který je kompenzovaný stabilizačním čočkovým členem, je obvykle získán použitím dvou piezoelektrických senzorů zjišťujících úhlovou rychlost (často také nazývaných gyroskopické senzory) Digitální stabilizace obrazu se používá v některých fotoaparátech a videokamerách. Tato technika posouvá elektronický obraz ze snímku do snímku videa dodatečně, aby negovala pohyb. Používá pixely za okrajem viditelného rámu na poskytnutí "nárazníku" pro pohyb. Sekvenční snímání: |
1.7 sn./s |
Stabilizace obrazu je řada různých technik zaměřených na zvýšení stability obrazu. Používá se v dalekohledech se stabilizací obrazu, fotografii, videografii a astronomických teleskopech. U fotoaparátů je roztřesení fotoaparátu značně problematické při dlouhých časech závěrky nebo s dlouhými ohniskovými vzdálenostmi teleobjektivů. U videokamer může roztřesení kamery způsobit viditelné chvění mezi půlsnímky v nahraném videu. Optický stabilizátor obrazu, často zkracovaný jako OIS (Optical Image Stabilizer), je mechanismus použitý v digitálních fotoaparátech a videokamerách, který stabilizuje nahrávaný obraz změnou optické cesty k senzoru. V implementaci firmy Canon funguje s použitím plovoucího čočkového členu, který se posouvá ortogonálně k optické ose objektivu za použití elektromagnetů. Vibrační signál, který je kompenzovaný stabilizačním čočkovým členem, je obvykle získán použitím dvou piezoelektrických senzorů zjišťujících úhlovou rychlost (často také nazývaných gyroskopické senzory) Digitální stabilizace obrazu se používá v některých fotoaparátech a videokamerách. Tato technika posouvá elektronický obraz ze snímku do snímku videa dodatečně, aby negovala pohyb. Používá pixely za okrajem viditelného rámu na poskytnutí "nárazníku" pro pohyb. Samospoušť (min. prodleva): |
10 s |
Stabilizace obrazu je řada různých technik zaměřených na zvýšení stability obrazu. Používá se v dalekohledech se stabilizací obrazu, fotografii, videografii a astronomických teleskopech. U fotoaparátů je roztřesení fotoaparátu značně problematické při dlouhých časech závěrky nebo s dlouhými ohniskovými vzdálenostmi teleobjektivů. U videokamer může roztřesení kamery způsobit viditelné chvění mezi půlsnímky v nahraném videu. Optický stabilizátor obrazu, často zkracovaný jako OIS (Optical Image Stabilizer), je mechanismus použitý v digitálních fotoaparátech a videokamerách, který stabilizuje nahrávaný obraz změnou optické cesty k senzoru. V implementaci firmy Canon funguje s použitím plovoucího čočkového členu, který se posouvá ortogonálně k optické ose objektivu za použití elektromagnetů. Vibrační signál, který je kompenzovaný stabilizačním čočkovým členem, je obvykle získán použitím dvou piezoelektrických senzorů zjišťujících úhlovou rychlost (často také nazývaných gyroskopické senzory) Digitální stabilizace obrazu se používá v některých fotoaparátech a videokamerách. Tato technika posouvá elektronický obraz ze snímku do snímku videa dodatečně, aby negovala pohyb. Používá pixely za okrajem viditelného rámu na poskytnutí "nárazníku" pro pohyb. Detekce obličeje: |
Ne |
Stabilizace obrazu je řada různých technik zaměřených na zvýšení stability obrazu. Používá se v dalekohledech se stabilizací obrazu, fotografii, videografii a astronomických teleskopech. U fotoaparátů je roztřesení fotoaparátu značně problematické při dlouhých časech závěrky nebo s dlouhými ohniskovými vzdálenostmi teleobjektivů. U videokamer může roztřesení kamery způsobit viditelné chvění mezi půlsnímky v nahraném videu. Optický stabilizátor obrazu, často zkracovaný jako OIS (Optical Image Stabilizer), je mechanismus použitý v digitálních fotoaparátech a videokamerách, který stabilizuje nahrávaný obraz změnou optické cesty k senzoru. V implementaci firmy Canon funguje s použitím plovoucího čočkového členu, který se posouvá ortogonálně k optické ose objektivu za použití elektromagnetů. Vibrační signál, který je kompenzovaný stabilizačním čočkovým členem, je obvykle získán použitím dvou piezoelektrických senzorů zjišťujících úhlovou rychlost (často také nazývaných gyroskopické senzory) Digitální stabilizace obrazu se používá v některých fotoaparátech a videokamerách. Tato technika posouvá elektronický obraz ze snímku do snímku videa dodatečně, aby negovala pohyb. Používá pixely za okrajem viditelného rámu na poskytnutí "nárazníku" pro pohyb. Redukce červených očí: |
Ano |
Histogram je grafické znázornění distribuce dat pomocí sloupcového grafu se sloupci stejné šířky, vyjadřující šířku intervalů (tříd), přičemž výška sloupců vyjadřuje četnost sledované veličiny v daném intervalu. Je důležité zvolit správnou šířku intervalu, neboť nesprávná šířka intervalu může snížit informační hodnotu diagramu. Histogram v reálném čase: |
Ne |
Histogram je grafické znázornění distribuce dat pomocí sloupcového grafu se sloupci stejné šířky, vyjadřující šířku intervalů (tříd), přičemž výška sloupců vyjadřuje četnost sledované veličiny v daném intervalu. Je důležité zvolit správnou šířku intervalu, neboť nesprávná šířka intervalu může snížit informační hodnotu diagramu. Zoom při prohlížení: |
Ano |
Histogram je grafické znázornění distribuce dat pomocí sloupcového grafu se sloupci stejné šířky, vyjadřující šířku intervalů (tříd), přičemž výška sloupců vyjadřuje četnost sledované veličiny v daném intervalu. Je důležité zvolit správnou šířku intervalu, neboť nesprávná šířka intervalu může snížit informační hodnotu diagramu. Systém ostření: |
multibodové AF, středobodové AF |
Histogram je grafické znázornění distribuce dat pomocí sloupcového grafu se sloupci stejné šířky, vyjadřující šířku intervalů (tříd), přičemž výška sloupců vyjadřuje četnost sledované veličiny v daném intervalu. Je důležité zvolit správnou šířku intervalu, neboť nesprávná šířka intervalu může snížit informační hodnotu diagramu. Nejmenší vzdálenost ostření: |
50 cm |
Histogram je grafické znázornění distribuce dat pomocí sloupcového grafu se sloupci stejné šířky, vyjadřující šířku intervalů (tříd), přičemž výška sloupců vyjadřuje četnost sledované veličiny v daném intervalu. Je důležité zvolit správnou šířku intervalu, neboť nesprávná šířka intervalu může snížit informační hodnotu diagramu. Nejmenší vzdálenost ostření-makro: |
20 cm |
Histogram je grafické znázornění distribuce dat pomocí sloupcového grafu se sloupci stejné šířky, vyjadřující šířku intervalů (tříd), přičemž výška sloupců vyjadřuje četnost sledované veličiny v daném intervalu. Je důležité zvolit správnou šířku intervalu, neboť nesprávná šířka intervalu může snížit informační hodnotu diagramu. Manuální ostření: |
Ne |
Histogram je grafické znázornění distribuce dat pomocí sloupcového grafu se sloupci stejné šířky, vyjadřující šířku intervalů (tříd), přičemž výška sloupců vyjadřuje četnost sledované veličiny v daném intervalu. Je důležité zvolit správnou šířku intervalu, neboť nesprávná šířka intervalu může snížit informační hodnotu diagramu. Pomocné světlo AF: |
Ne |
Ne vždy máme tu možnost fotografovat za plného slunečního světla o barevné teplotě 5500K. Často je fotografovaná scéna osvětlena světlem "teplejším" (např. žárovka 3000K) nebo naopak "studenějším" (např. zatažená obloha 6500K), tedy světlem o jiné barevné teplotě. Je tedy třeba dát fotoaparátu jasně najevo, jakou barvu má při daném druhu osvětlení vlastně považovat za bílou a jaká je tedy její barevná teplota. Naprostá většina digitálních fotoapárátů je schopna provést nastavení bílé automaticky, popř. automatiku vypnout a nastavit ručně některou z předvolitelných hodnot (žárovkové osvětlení, slunce za mrakem, zářivka, atd.). U dražších fotoaparátů je k dispozici možnost mnohem přesnějšího nastavení bílé. Stačí namířit objektiv na bílý předmět (např. stránku bílého papíru), stisknout tlačítko a hodnota bílé je fotoaparátem přesně změřena a nastavena. Vyvážení bílé: |
automatické, s výběrem světelného zdroje |
Ne vždy máme tu možnost fotografovat za plného slunečního světla o barevné teplotě 5500K. Často je fotografovaná scéna osvětlena světlem "teplejším" (např. žárovka 3000K) nebo naopak "studenějším" (např. zatažená obloha 6500K), tedy světlem o jiné barevné teplotě. Je tedy třeba dát fotoaparátu jasně najevo, jakou barvu má při daném druhu osvětlení vlastně považovat za bílou a jaká je tedy její barevná teplota. Naprostá většina digitálních fotoapárátů je schopna provést nastavení bílé automaticky, popř. automatiku vypnout a nastavit ručně některou z předvolitelných hodnot (žárovkové osvětlení, slunce za mrakem, zářivka, atd.). U dražších fotoaparátů je k dispozici možnost mnohem přesnějšího nastavení bílé. Stačí namířit objektiv na bílý předmět (např. stránku bílého papíru), stisknout tlačítko a hodnota bílé je fotoaparátem přesně změřena a nastavena. Kompenzace expozice +/-EV: |
Ano |
Expoziční doba je čas, po který dopadá na světlocitlivý materiál či snímač obraz z objektivu. Udává se ve zlomcích sekundy nebo v sekundách celých, a to v řadě stanovených hodnot, které jsou navzájem přibližně dvojnásobné (event. poloviční). Například 2s, 1s, 1/2, 1/4, 1/8, 1/15, 1/30, 1/60, 1/125, 1/250, 1/500, 1/1000, 1/2000. Za hranici použitelnosti při fotografování bez stativu se považuje expoziční doba 1/60 sekundy. Delší expoziční dobu (např. 1/30s) lze "udržet" bez stativu přímo v rukách jen velmi obtížně a obrázek je zpravidla rozmáznutý pohybem roztřesených rukou. Nejkratší čas expozice: |
1/2000 s |
Expoziční doba je čas, po který dopadá na světlocitlivý materiál či snímač obraz z objektivu. Udává se ve zlomcích sekundy nebo v sekundách celých, a to v řadě stanovených hodnot, které jsou navzájem přibližně dvojnásobné (event. poloviční). Například 2s, 1s, 1/2, 1/4, 1/8, 1/15, 1/30, 1/60, 1/125, 1/250, 1/500, 1/1000, 1/2000. Za hranici použitelnosti při fotografování bez stativu se považuje expoziční doba 1/60 sekundy. Delší expoziční dobu (např. 1/30s) lze "udržet" bez stativu přímo v rukách jen velmi obtížně a obrázek je zpravidla rozmáznutý pohybem roztřesených rukou. Nejdelší čas expozice: |
60 s |
Expoziční doba je čas, po který dopadá na světlocitlivý materiál či snímač obraz z objektivu. Udává se ve zlomcích sekundy nebo v sekundách celých, a to v řadě stanovených hodnot, které jsou navzájem přibližně dvojnásobné (event. poloviční). Například 2s, 1s, 1/2, 1/4, 1/8, 1/15, 1/30, 1/60, 1/125, 1/250, 1/500, 1/1000, 1/2000. Za hranici použitelnosti při fotografování bez stativu se považuje expoziční doba 1/60 sekundy. Delší expoziční dobu (např. 1/30s) lze "udržet" bez stativu přímo v rukách jen velmi obtížně a obrázek je zpravidla rozmáznutý pohybem roztřesených rukou. Typ hledáčku: |
bez hledáčku |
Expoziční doba je čas, po který dopadá na světlocitlivý materiál či snímač obraz z objektivu. Udává se ve zlomcích sekundy nebo v sekundách celých, a to v řadě stanovených hodnot, které jsou navzájem přibližně dvojnásobné (event. poloviční). Například 2s, 1s, 1/2, 1/4, 1/8, 1/15, 1/30, 1/60, 1/125, 1/250, 1/500, 1/1000, 1/2000. Za hranici použitelnosti při fotografování bez stativu se považuje expoziční doba 1/60 sekundy. Delší expoziční dobu (např. 1/30s) lze "udržet" bez stativu přímo v rukách jen velmi obtížně a obrázek je zpravidla rozmáznutý pohybem roztřesených rukou. Velikost LCD: |
6.2 cm |
Expoziční doba je čas, po který dopadá na světlocitlivý materiál či snímač obraz z objektivu. Udává se ve zlomcích sekundy nebo v sekundách celých, a to v řadě stanovených hodnot, které jsou navzájem přibližně dvojnásobné (event. poloviční). Například 2s, 1s, 1/2, 1/4, 1/8, 1/15, 1/30, 1/60, 1/125, 1/250, 1/500, 1/1000, 1/2000. Za hranici použitelnosti při fotografování bez stativu se považuje expoziční doba 1/60 sekundy. Delší expoziční dobu (např. 1/30s) lze "udržet" bez stativu přímo v rukách jen velmi obtížně a obrázek je zpravidla rozmáznutý pohybem roztřesených rukou. Rozlišení LCD: |
230000 pix |
Expoziční doba je čas, po který dopadá na světlocitlivý materiál či snímač obraz z objektivu. Udává se ve zlomcích sekundy nebo v sekundách celých, a to v řadě stanovených hodnot, které jsou navzájem přibližně dvojnásobné (event. poloviční). Například 2s, 1s, 1/2, 1/4, 1/8, 1/15, 1/30, 1/60, 1/125, 1/250, 1/500, 1/1000, 1/2000. Za hranici použitelnosti při fotografování bez stativu se považuje expoziční doba 1/60 sekundy. Delší expoziční dobu (např. 1/30s) lze "udržet" bez stativu přímo v rukách jen velmi obtížně a obrázek je zpravidla rozmáznutý pohybem roztřesených rukou. Polohovatelný displej: |
ne |
Expoziční doba je čas, po který dopadá na světlocitlivý materiál či snímač obraz z objektivu. Udává se ve zlomcích sekundy nebo v sekundách celých, a to v řadě stanovených hodnot, které jsou navzájem přibližně dvojnásobné (event. poloviční). Například 2s, 1s, 1/2, 1/4, 1/8, 1/15, 1/30, 1/60, 1/125, 1/250, 1/500, 1/1000, 1/2000. Za hranici použitelnosti při fotografování bez stativu se považuje expoziční doba 1/60 sekundy. Delší expoziční dobu (např. 1/30s) lze "udržet" bez stativu přímo v rukách jen velmi obtížně a obrázek je zpravidla rozmáznutý pohybem roztřesených rukou. Podporované paměťové karty / typ karty: |
SD Card, SDHC (SD High-Capacity) |
Expoziční doba je čas, po který dopadá na světlocitlivý materiál či snímač obraz z objektivu. Udává se ve zlomcích sekundy nebo v sekundách celých, a to v řadě stanovených hodnot, které jsou navzájem přibližně dvojnásobné (event. poloviční). Například 2s, 1s, 1/2, 1/4, 1/8, 1/15, 1/30, 1/60, 1/125, 1/250, 1/500, 1/1000, 1/2000. Za hranici použitelnosti při fotografování bez stativu se považuje expoziční doba 1/60 sekundy. Delší expoziční dobu (např. 1/30s) lze "udržet" bez stativu přímo v rukách jen velmi obtížně a obrázek je zpravidla rozmáznutý pohybem roztřesených rukou. Interní paměť: |
50 MB |
Obrázek z digitálního fotoaparátu obsahuje miliony jednotlivých bodů s obrovskou barevnou hloubkou, což klade vysoké nároky na kapacitu paměti. Pro zmenšení velikosti výsledných datových souborů se proto používají speciální matematické algoritmy, které dokážou určité obrazové informace vypouštět a tím tato data zkomprimovat, tedy výrazně snížit velikost výsledného datového souboru. Bezesporu nejpoužívanějším formátem je JPEG (Joint Photographic Experts Group). Formát JPEG se používá hlavně u fotografií a všude tam, kde nechceme narušit barevnou hloubku obrazu. Velmi rozšířený je zejména na internetu formát GIF, který už ale zasahuje do barevné hloubky obrazu a hodí se proto spíše pro kreslené obrazy (loga, nápisy, ikonky) s menším množstvím použitých barev. Vysoce kvalitním formátem digitálního obrazu je pak TIFF, který je používán u některých dražších fotoaparátů s velkou kapacitou paměti, protože velikost datových souborů tohoto formátu je obrovská. Profesionální fotoaparáty používají i speciální formát RAW. Formát záznamu foto: |
JPEG |
Obrázek z digitálního fotoaparátu obsahuje miliony jednotlivých bodů s obrovskou barevnou hloubkou, což klade vysoké nároky na kapacitu paměti. Pro zmenšení velikosti výsledných datových souborů se proto používají speciální matematické algoritmy, které dokážou určité obrazové informace vypouštět a tím tato data zkomprimovat, tedy výrazně snížit velikost výsledného datového souboru. Bezesporu nejpoužívanějším formátem je JPEG (Joint Photographic Experts Group). Formát JPEG se používá hlavně u fotografií a všude tam, kde nechceme narušit barevnou hloubku obrazu. Velmi rozšířený je zejména na internetu formát GIF, který už ale zasahuje do barevné hloubky obrazu a hodí se proto spíše pro kreslené obrazy (loga, nápisy, ikonky) s menším množstvím použitých barev. Vysoce kvalitním formátem digitálního obrazu je pak TIFF, který je používán u některých dražších fotoaparátů s velkou kapacitou paměti, protože velikost datových souborů tohoto formátu je obrovská. Profesionální fotoaparáty používají i speciální formát RAW. Externí blesk: |
Ne |
Obrázek z digitálního fotoaparátu obsahuje miliony jednotlivých bodů s obrovskou barevnou hloubkou, což klade vysoké nároky na kapacitu paměti. Pro zmenšení velikosti výsledných datových souborů se proto používají speciální matematické algoritmy, které dokážou určité obrazové informace vypouštět a tím tato data zkomprimovat, tedy výrazně snížit velikost výsledného datového souboru. Bezesporu nejpoužívanějším formátem je JPEG (Joint Photographic Experts Group). Formát JPEG se používá hlavně u fotografií a všude tam, kde nechceme narušit barevnou hloubku obrazu. Velmi rozšířený je zejména na internetu formát GIF, který už ale zasahuje do barevné hloubky obrazu a hodí se proto spíše pro kreslené obrazy (loga, nápisy, ikonky) s menším množstvím použitých barev. Vysoce kvalitním formátem digitálního obrazu je pak TIFF, který je používán u některých dražších fotoaparátů s velkou kapacitou paměti, protože velikost datových souborů tohoto formátu je obrovská. Profesionální fotoaparáty používají i speciální formát RAW. Režimy vestavěného blesku: |
auto, off |
Obrázek z digitálního fotoaparátu obsahuje miliony jednotlivých bodů s obrovskou barevnou hloubkou, což klade vysoké nároky na kapacitu paměti. Pro zmenšení velikosti výsledných datových souborů se proto používají speciální matematické algoritmy, které dokážou určité obrazové informace vypouštět a tím tato data zkomprimovat, tedy výrazně snížit velikost výsledného datového souboru. Bezesporu nejpoužívanějším formátem je JPEG (Joint Photographic Experts Group). Formát JPEG se používá hlavně u fotografií a všude tam, kde nechceme narušit barevnou hloubku obrazu. Velmi rozšířený je zejména na internetu formát GIF, který už ale zasahuje do barevné hloubky obrazu a hodí se proto spíše pro kreslené obrazy (loga, nápisy, ikonky) s menším množstvím použitých barev. Vysoce kvalitním formátem digitálního obrazu je pak TIFF, který je používán u některých dražších fotoaparátů s velkou kapacitou paměti, protože velikost datových souborů tohoto formátu je obrovská. Profesionální fotoaparáty používají i speciální formát RAW. Konektory: |
A/V konektor, USB konektor |
Obrázek z digitálního fotoaparátu obsahuje miliony jednotlivých bodů s obrovskou barevnou hloubkou, což klade vysoké nároky na kapacitu paměti. Pro zmenšení velikosti výsledných datových souborů se proto používají speciální matematické algoritmy, které dokážou určité obrazové informace vypouštět a tím tato data zkomprimovat, tedy výrazně snížit velikost výsledného datového souboru. Bezesporu nejpoužívanějším formátem je JPEG (Joint Photographic Experts Group). Formát JPEG se používá hlavně u fotografií a všude tam, kde nechceme narušit barevnou hloubku obrazu. Velmi rozšířený je zejména na internetu formát GIF, který už ale zasahuje do barevné hloubky obrazu a hodí se proto spíše pro kreslené obrazy (loga, nápisy, ikonky) s menším množstvím použitých barev. Vysoce kvalitním formátem digitálního obrazu je pak TIFF, který je používán u některých dražších fotoaparátů s velkou kapacitou paměti, protože velikost datových souborů tohoto formátu je obrovská. Profesionální fotoaparáty používají i speciální formát RAW. Propojení Wi-Fi: |
Ne |
Obrázek z digitálního fotoaparátu obsahuje miliony jednotlivých bodů s obrovskou barevnou hloubkou, což klade vysoké nároky na kapacitu paměti. Pro zmenšení velikosti výsledných datových souborů se proto používají speciální matematické algoritmy, které dokážou určité obrazové informace vypouštět a tím tato data zkomprimovat, tedy výrazně snížit velikost výsledného datového souboru. Bezesporu nejpoužívanějším formátem je JPEG (Joint Photographic Experts Group). Formát JPEG se používá hlavně u fotografií a všude tam, kde nechceme narušit barevnou hloubku obrazu. Velmi rozšířený je zejména na internetu formát GIF, který už ale zasahuje do barevné hloubky obrazu a hodí se proto spíše pro kreslené obrazy (loga, nápisy, ikonky) s menším množstvím použitých barev. Vysoce kvalitním formátem digitálního obrazu je pak TIFF, který je používán u některých dražších fotoaparátů s velkou kapacitou paměti, protože velikost datových souborů tohoto formátu je obrovská. Profesionální fotoaparáty používají i speciální formát RAW. Propojení Bluetooth: |
Ne |
Obrázek z digitálního fotoaparátu obsahuje miliony jednotlivých bodů s obrovskou barevnou hloubkou, což klade vysoké nároky na kapacitu paměti. Pro zmenšení velikosti výsledných datových souborů se proto používají speciální matematické algoritmy, které dokážou určité obrazové informace vypouštět a tím tato data zkomprimovat, tedy výrazně snížit velikost výsledného datového souboru. Bezesporu nejpoužívanějším formátem je JPEG (Joint Photographic Experts Group). Formát JPEG se používá hlavně u fotografií a všude tam, kde nechceme narušit barevnou hloubku obrazu. Velmi rozšířený je zejména na internetu formát GIF, který už ale zasahuje do barevné hloubky obrazu a hodí se proto spíše pro kreslené obrazy (loga, nápisy, ikonky) s menším množstvím použitých barev. Vysoce kvalitním formátem digitálního obrazu je pak TIFF, který je používán u některých dražších fotoaparátů s velkou kapacitou paměti, protože velikost datových souborů tohoto formátu je obrovská. Profesionální fotoaparáty používají i speciální formát RAW. Podpora přímého tisku: |
Ano |
Obrázek z digitálního fotoaparátu obsahuje miliony jednotlivých bodů s obrovskou barevnou hloubkou, což klade vysoké nároky na kapacitu paměti. Pro zmenšení velikosti výsledných datových souborů se proto používají speciální matematické algoritmy, které dokážou určité obrazové informace vypouštět a tím tato data zkomprimovat, tedy výrazně snížit velikost výsledného datového souboru. Bezesporu nejpoužívanějším formátem je JPEG (Joint Photographic Experts Group). Formát JPEG se používá hlavně u fotografií a všude tam, kde nechceme narušit barevnou hloubku obrazu. Velmi rozšířený je zejména na internetu formát GIF, který už ale zasahuje do barevné hloubky obrazu a hodí se proto spíše pro kreslené obrazy (loga, nápisy, ikonky) s menším množstvím použitých barev. Vysoce kvalitním formátem digitálního obrazu je pak TIFF, který je používán u některých dražších fotoaparátů s velkou kapacitou paměti, protože velikost datových souborů tohoto formátu je obrovská. Profesionální fotoaparáty používají i speciální formát RAW. Videosekvence: |
se zvukem |
Obrázek z digitálního fotoaparátu obsahuje miliony jednotlivých bodů s obrovskou barevnou hloubkou, což klade vysoké nároky na kapacitu paměti. Pro zmenšení velikosti výsledných datových souborů se proto používají speciální matematické algoritmy, které dokážou určité obrazové informace vypouštět a tím tato data zkomprimovat, tedy výrazně snížit velikost výsledného datového souboru. Bezesporu nejpoužívanějším formátem je JPEG (Joint Photographic Experts Group). Formát JPEG se používá hlavně u fotografií a všude tam, kde nechceme narušit barevnou hloubku obrazu. Velmi rozšířený je zejména na internetu formát GIF, který už ale zasahuje do barevné hloubky obrazu a hodí se proto spíše pro kreslené obrazy (loga, nápisy, ikonky) s menším množstvím použitých barev. Vysoce kvalitním formátem digitálního obrazu je pak TIFF, který je používán u některých dražších fotoaparátů s velkou kapacitou paměti, protože velikost datových souborů tohoto formátu je obrovská. Profesionální fotoaparáty používají i speciální formát RAW. Max. rozlišení videa: |
640x480 pix |
Obrázek z digitálního fotoaparátu obsahuje miliony jednotlivých bodů s obrovskou barevnou hloubkou, což klade vysoké nároky na kapacitu paměti. Pro zmenšení velikosti výsledných datových souborů se proto používají speciální matematické algoritmy, které dokážou určité obrazové informace vypouštět a tím tato data zkomprimovat, tedy výrazně snížit velikost výsledného datového souboru. Bezesporu nejpoužívanějším formátem je JPEG (Joint Photographic Experts Group). Formát JPEG se používá hlavně u fotografií a všude tam, kde nechceme narušit barevnou hloubku obrazu. Velmi rozšířený je zejména na internetu formát GIF, který už ale zasahuje do barevné hloubky obrazu a hodí se proto spíše pro kreslené obrazy (loga, nápisy, ikonky) s menším množstvím použitých barev. Vysoce kvalitním formátem digitálního obrazu je pak TIFF, který je používán u některých dražších fotoaparátů s velkou kapacitou paměti, protože velikost datových souborů tohoto formátu je obrovská. Profesionální fotoaparáty používají i speciální formát RAW. Max. frekvence snímkování: |
30 sn./s |
Obrázek z digitálního fotoaparátu obsahuje miliony jednotlivých bodů s obrovskou barevnou hloubkou, což klade vysoké nároky na kapacitu paměti. Pro zmenšení velikosti výsledných datových souborů se proto používají speciální matematické algoritmy, které dokážou určité obrazové informace vypouštět a tím tato data zkomprimovat, tedy výrazně snížit velikost výsledného datového souboru. Bezesporu nejpoužívanějším formátem je JPEG (Joint Photographic Experts Group). Formát JPEG se používá hlavně u fotografií a všude tam, kde nechceme narušit barevnou hloubku obrazu. Velmi rozšířený je zejména na internetu formát GIF, který už ale zasahuje do barevné hloubky obrazu a hodí se proto spíše pro kreslené obrazy (loga, nápisy, ikonky) s menším množstvím použitých barev. Vysoce kvalitním formátem digitálního obrazu je pak TIFF, který je používán u některých dražších fotoaparátů s velkou kapacitou paměti, protože velikost datových souborů tohoto formátu je obrovská. Profesionální fotoaparáty používají i speciální formát RAW. Délka videa omezena jen pam. Kartou: |
Ano |
AVI (Audio-Video) pochází z MS Windows. Původně se jednalo o jednoduchým způsobem komprimovanou animaci. Dnes se s touto příponou ukládají i několikagigabytové filmy ve špičkové kvalitě. V podstatě se tedy jedná o jakousi obálku pro různé kompresní metody. Používá se převážně MPEG 4, hlavně varianty DivX nebo WM. Pro zvukovou stopu se používá komprese MP3, případně méně náročné komprese. MPEG (Motion Picture Expert Group) se používá pro přenos a archivaci multimediálních dat. Potkat můžete tři druhy formátu. MPEG I, II a IV. Platí, že čím vyšší číslo, tím větší komprese, náročnost a kvalita. Komprese funguje na principu zaznamenávání změn od předešlého a následujícího políčka filmu. Pro zvukovou složku se používá jak nekomprimovaný navzorkovaný signál, tak různé komprese až po MP3. MOV (Movie) pochází ze světa počítačů Apple MacIntosh. Dnes se používá hodně v USA, například NASA často uveřejňuje animace v tomto formátu. Formát záznamu videa: |
MPEG |
AVI (Audio-Video) pochází z MS Windows. Původně se jednalo o jednoduchým způsobem komprimovanou animaci. Dnes se s touto příponou ukládají i několikagigabytové filmy ve špičkové kvalitě. V podstatě se tedy jedná o jakousi obálku pro různé kompresní metody. Používá se převážně MPEG 4, hlavně varianty DivX nebo WM. Pro zvukovou stopu se používá komprese MP3, případně méně náročné komprese. MPEG (Motion Picture Expert Group) se používá pro přenos a archivaci multimediálních dat. Potkat můžete tři druhy formátu. MPEG I, II a IV. Platí, že čím vyšší číslo, tím větší komprese, náročnost a kvalita. Komprese funguje na principu zaznamenávání změn od předešlého a následujícího políčka filmu. Pro zvukovou složku se používá jak nekomprimovaný navzorkovaný signál, tak různé komprese až po MP3. MOV (Movie) pochází ze světa počítačů Apple MacIntosh. Dnes se používá hodně v USA, například NASA často uveřejňuje animace v tomto formátu. Typ baterií: |
Li-Ion akumulátor |
Specifikace Fotoaparát Panasonic DMC-F2EP-K, černá
* Celkový počet pixelů: 12,1Mpix.
* Optický zoom: 4x
* Paměťová karta: SDHC/SD
* LCD displej: 2,5"
* Videosekvence
* Maximální rozlišení videosekvence: 640 x 480p
* Světelnost objektivu: F2,8 - 5,9
* Nejkratší ohnisko: f = 33mm (35mm kinofilm)
* Typ senzoru: CCD
* Audio záznam
* Digitální zoom: 4x
* Objektiv: Lumix
* Formát videosekvence: Motion JPEG
* Maximální délka videosekvence: Do vyčerpání karty (max. 15 min. jeden záběr)
* Vnitřní paměť fotoaparátu: 50MB
* Pict Bridge
* Redukce červených očí
* Samospoušť
* Bodové měření
* Nejdelší ohnisko: f = 132mm (35mm kinofilm)
* Rozměry senzoru: 1/2,33´´
* Efektivní počet pixelů: 12,7Mpix.
* Ukládání v JPEG
* Poměr stran: 4:3 / 3:2 /16:9
* TV výstup: Ano ( komponent)
* Zonální měření
* Konektory: USB / AV
* Barva: černá
* Napájení: Li-ion / síťový adaptér
* Specifické funkce: 4x optický zoom
Nevíte si rady s nákupem, chybí Vám nějaká informace? Zeptejte se prodavače.
Jste z Prahy a okolí? Chcete pracovat v naší společnosti? Více o volných pracovních pozicích zde.
Copyright © 1999 – 2012
Internet Retail a.s.
(právní doložka)
Provozujeme také tyto obchody:
KASA.cz,
HEJ.sk,
EUKASA.pl (Polsko)
Všechny akce a ceny platí dne 8.02.2012.